This site uses cookies.
Some of these cookies are essential to the operation of the site,
while others help to improve your experience by providing insights into how the site is being used.
For more information, please see the ProZ.com privacy policy.
Freelance translator and/or interpreter, Verified member
Data security
This person has a SecurePRO™ card. Because this person is not a ProZ.com Plus subscriber, to view his or her SecurePRO™ card you must be a ProZ.com Business member or Plus subscriber.
Affiliations
This person is not affiliated with any business or Blue Board record at ProZ.com.
Access to Blue Board comments is restricted for non-members. Click the outsourcer name to view the Blue Board record and see options for gaining access to this information.
French to Czech: Vyřazení, postižení, nepřizpůsobivost a „normálnost" General field: Social Sciences
Source text - French EXCLUSIONS, HANDICAPS,
INADAPTATIONS
ET «LE NORMAL»
Le terme ď «inadaptation» est souvent utilisé et sa
relation avec celui de «handicap» doit fttre examinée.
Cette réflexion est liée au phénoméne ďexclusion si
bien décrit par René Lenoir, ancien secrétaire ďÉtat á
1'Action sociále, dans son livre Les exdus.
Le terme ď «inadaptation» est volontiers utilisé
dans le milieu socio-éducatif. II figuře dans 1'intitulé de
1'UNAPEI (Union natíonale děs associations de parents
ďenfants inadaptés), dans celui děs Centres régionaux
pour 1'enfance et 1'adolescence inadaptées (CREAi) qui
ont jpué un role important, par leurs enquetes et
réflexions, dans la mise en pláce děs politiques en
matiere de handicap et ďinsertion sociále. Le Centre
technique national ďétudes et de recherches sur les
handicaps et inadaptatíons semhle differencier dans
son titre ďinadaptation du handicap.
Y a-t-tí tmě dífférence entre děs persormes handicapées
et děs persormes inadaptées ?
Le terme est apparu, selon Romain Liberman1,
en 1944v^K3^lBÍS^itión> du Centre technique
national de 1'enfance deficiente et en danger moral. Les
l. R. Libennan, Handicap et malacSe mentale, «Que sais-je?», PUF.
éducateurs, réunis en Congrés á Versailles en 1970,
définissent comme inadapté:
«Tout enfant ou adolescent qui, en raison de ses diffícultés
physiques, intellectuelles, psychologiques ou
sociales, ne peut bénéficier de mesures habituelles
ďéducation et nécessite la mise en oeuvre de méthodes
particuliěres par un personnel formé á čet eftet, »
Une lecture attentive děs «exclus» de René Lenoir
permet ďéclairer cette question, II utilíse une ciassification
(proche de celle du rapporí Bloch-Lainé) distinguant
:
1. Les inadaptés physiques;
— «de naissance», ayant un défaut génétique inscrit
dans leur capi tál chromosomique;
— «á la naissance», á la suitě ďun accident pendant
ou juste aprěs 1'accouchement;
— á la suitě ďune maladie;
— par accident (travail, circulatíon);
— par vieillissement.
2. Les débiles raentaux.
3. Les inadaptés spciaux parmi lesquels, il inclut:
— les drogués;
— les malades mentaux;
— les suicidaires;
— les alcooliques;
— les délinquants adultes;
— les marginaux et asociaux.
II en rapproche děs groupes vulnérables comme certains
milieux ďémigrés.
Translation - Czech Vyřazení, postižení, nepřizpůsobivost a „normálnost"
Termín nepřizpůsobivost se užívá často a je tedy třeba zjistit, jaká je souvislost mezi ním
a termínem postižení. Tato úvaha se váže najev vyřazení ze společnosti, který velmi dobře
popsal bývalý francouzský státní tajemník pro sociální péči René Lenoir ve své knize
Vyřazení (Les Exclus).
S termínem nepřizpůsobivost nebo-li maladaptace se nejsnáze setkáme v sociálněvýchovných
a vzdělávacích zařízeních. Objevuje se také v názvech některých francouzských
organizací jako např. Národní unie asociací rodičů maladaptabilních dětí (UNAPEI) nebo
Regionální centra pro maladaptabilní děti a dospívající (CREAI). Právě tato centra díky
četným průzkumům a připomínkám hrála důležitou roli při vytváření politiky v oblasti
postižení a zařazení do společnosti. Zdá se, že Francouzské národní technické výzkumné
centrum pro studium postižení a maladaptace (Le centre technique national ďétudes et de
recherches sur les handicaps et inadaptations) rozlišuje termíny maladaptace a postižení.
Existuje nějaký rozdíl mezi postiženými a maladaptabilními osobami?
Podle Romaina Libermana1 se termín maladaptace objevil poprvé v roce 1944 na návrh
Národního technického centra pro defektní a mravně ohrožené děti (Centre technique national
de 1'enfance deficiente et en danger moral). Vychovatelé, kteří se sešli na kongresu ve
Versailles v roce 1970, definovali jako nepřizpůsobivé nebo-li maladaptabilní „ každé dítě
nebo dospívajícího jedince, kteří z důvodu fyzických, intelektových, psychických či
sociálních obtíží nemohou být zařazeni do běžného vzdělávacího procesu a jejichž stav
vyžaduje zvláštní přístup a metody pod vedením speciálně vyškolených pedagogů."
Tuto otázku nám pomůže objasnit pozorná četba Lenoirovy knihy Vyřazení. René Lenoir
používá klasifikaci podobnou klasifikaci Bloche-Lainého a rozlišuje:
R. Liberman, Handicap et maladie mentale, Que sais-je?, PUF
1. tělesné postižení
> vrozená vada, jedinci s genetickou poruchou zakódovanou v souboru
chromozomů
> vzniklé při narození v důsledku komplikací při nebo těsně po porodu
> vzniklé v důsledku nemoci
> způsobené nehodou (pracovní či dopravní)
> způsobené stářím
2. mentální postižení
3. sociální nepřizpůsobivost, do níž řadí:
> drogově závislé
> duševně nemocné
> osoby se sebevražednými sklony
> alkoholiky
> dospělé delikventy
> jedince na okraji společnosti a asociály
Podle něj se k nim blíží i další rizikové kategorie, jako například některé skupiny emigrantů.
Spanish to Czech: Bebé de laboratorio General field: Medical
Source text - Spanish Bebé de laboratorio
Límites éticos y científicos de la reproducción asistida
Los fascinantes avances en la fecundación artificial, que en un futuro próximo se superarán con la creación de óvulos y espermatozoides sintéticos, son el origen de agrios enfrentamientos bioéticos.
Los chicos buscan chicas; los espermatozoides corren al encuentro del óvulo. Ésta era la rutinaria historia de la reproducción humana, hasta que el profesor Robert Edwards, fisiólogo de la Universidad de Cambridge, en Inglaterra, materializó el milagro de la concepción en una probeta. En noviembre de 1977, el equipo de Edwards consiguió que un óvulo extraído de Lesley, una mujer de Bristol con una lesión en las trompas de Falopio que le impedía ser mamá, fuera fecundado en un pocillo –un recipiente de vidrio usado en el laboratorio– por un espermatozoide facilitado por su esposo John Brown. El día 10 de aquel mes, el embrión resultante fue transferido al útero de Lesley.
Tras un embarazo sin complicaciones, el 25 de julio nació en el Hospital General de Oldham la pequeña Louise. El primer bebé probeta de la historia había venido al mundo. El profesor Edwards sabía que el alumbramiento constituía un hito en la historia de la medicina, pero jamás imaginó que había abierto las puertas a una impredecible era de la reproducción humana. Desde Louise, más de un millón de bebés probeta ha nacido en todo el mundo; 80.000 de ellos en nuestro país. Recordemos que el primer bebé probeta español, Victoria Ana, fue concebido mediante fecundación in vitro (FIV) en la Clínica Dexeus de Barcelona, hace 19 años.
La paternidad, al alcance de casi todas las parejas
Hoy por hoy, la mayoría de hombres y mujeres con problemas de fertilidad tiene una alta posibilidad de ser papás gracias al elenco de técnicas de reproducción asistida que ha emergido en los últimos 30 años y que permite solventar situaciones de esterilidad antes inimaginables. Sin ir más lejos, los científicos han aprendido a congelar ovocitos –óvulos inmaduros– y tejido ovárico procedentes de mujeres con alto riesgo de sufrir una menopausia precoz, de aquellas que pueden quedar infértiles debido a un tratamiento médico, como la quimioterapia; o de las que simplemente desean postergar la maternidad. Este material criopreservado ya se ha empleado para cosechar más de un centenar de embarazos en todo el mundo, cinco de ellos en España. Y en ciertas esterilidades masculinas, los especialistas pueden recuperar espermátidas –células precursoras de los espermatozoides– de los testículos de hombres estériles y microinyectarlas en el interior de un óvulo.
Pero los avances científicos en el campo de la reproducción asistida también están originando situaciones insólitas que plantean serios dilemas bioéticos y legales, y desatan sentimientos de indignación y rechazo por parte de ciertos sectores de la sociedad. Por ejemplo, el pasado mes de julio una pareja de lesbianas del Reino Unido se convirtió en la primera en engendrar un bebé con semen adquirido por Internet y, por las mismas fechas, la prensa se hizo eco del nacimiento en la Fertility Clinic de Gante, en Bélgica, de un niño cuyo sexo había sido elegido por deseo expreso de los padres –la elección de sexo en España y otros países europeos sólo está autorizada por motivos médicos–. El alquiler de úteros, el cribado de embriones mediante tests genéticos, el embarazo artificial de mujeres menopáusicas y mayores de 60 años, la clonación de embriones, la misma congelación de óvulos, los llamados embarazos post mortem de viudas con semen congelado de su compañero y la concepción de bebés para salvar la vida de un hermano constituyen actos que son observados por la sociedad en general y por la comunidad científica en particular con más preocupación que admiración.
Una parte de la sociedad rechaza su aplicación
Sin duda alguna, los progresos continuos en las técnicas de reproducción asistida (TRA) han sido acogidos por la población como avances encomiables para ayudar a ese 15 por 100 de parejas que tiene algún problema para concebir hijos. Pero, como se ha mencionado, una parte de la sociedad mira con recelo este tipo de tratamientos, quizás por el fantasma del abuso de una técnica nueva; o tal vez por ideas religiosas que chocan frontalmente con el manejo de un material biológico como es el embrión o con un hecho tan sacralizado como es la reproducción dentro de la institución matrimonial. Sin miedo a equívocos, éstos y otros hechos han influido notoriamente en los legisladores y comités científicos a la hora de encauzar y poner cotas a la reproducción artificial. La legislación en esta materia resulta dispar en distintos países, lo que está propiciando una situación que empieza a ser conocida como turismo reproductor. En ocasiones, la normativa hace aguas en algunos apartados y deja las puertas abiertas a prácticas polémicas; y muchos expertos se quejan de que las leyes andan a la zaga de los avances en medicina reproductiva.
Ciertas propuestas no ayudan a despejar el panorama: el anuncio por parte de una secta del engendramiento de niños por clonación, técnica cuya inocuidad para el futuro bebé no está constatada, ha provocado reacciones de repudia; y la reciente creación experimental de un embrión hermafrodita a partir de células masculinas y femeninas a manos del profesor Norbert Gleicher, de la Fundación de Medicina Reproductiva de Chicago, en EE UU, ha sido criticada con ferocidad por muchos científicos del área reproductiva.
Por otro lado, voces disonantes advierten de que algunas de las técnicas de inseminación artificial en uso, como la denominada inyección intracitoplásmica de espermatozoides (ISCI), el empleo de ovocitos criopreservados, la transferencia de embriones congelados y la reciente aparecida maduración in vitro de ovocitos (IVM), no han sido evaluadas lo suficiente. Ciertos estudios controvertidos apuntan que estos procedimientos podrían acarrear alteraciones cromosómicas en los embriones.
Translation - Czech Dítě počaté v laboratoři
Etické a vědecké hranice asistované reprodukce
Obrovský pokrok v oblasti umělého oplodnění, jenž bude v blízké budoucnosti ještě překonán vytvořením umělých vajíček a spermií, vyvolává ostré bioetické střety.
Chlapci hledají dívky, spermie se snaží dostat k vajíčku. Takto rutinně vypadalo rozmnožování lidské populace. Ovšem pouze do doby, než profesor Robert Edwards, fyziolog z Cambridgské univerzity ve Velké Británii, uskutečnil zázrak zvaný početí ve zkumavce. V listopadu roku 1977 se týmu profesora Edwardse podařilo v Petriho misce (skleněné nádobě, jež se používá v laboratořích) oplodnit vajíčko, vyjmuté z těla paní Lesley Brownové z Bristolu, spermií, kterou poskytl její manžel John. Tato žena trpěla poruchou vaječníků, která jí bránila stát se matkou. 10. listopadu byl zárodek zaveden do dělohy paní Lesley.
25. července se v hlavní nemocnici v Oldhamu po bezproblémovém těhotenství narodila malá Louise. Přišlo tak na svět první dítě ze zkumavky. Profesor Edwards si uvědomoval, že tento porod bude znamenat mezník v dějinách lékařství, ale nikdy ho nenapadlo, že tím otevřel dveře nepředvídatelné epoše lidského rozmnožování. Od té doby se na světě narodilo již více než milion dětí ze zkumavky, z toho osmdesát tisíc ve Španělsku. Připomeňme, že první španělské dítě ze zkumavky, holčička Victoria Ana, bylo počato pomocí oplodnění in vitro (IVF) v roce 1984 na klinice Dexeus v Barceloně.
Rodiči se mohou stát téměř všechny páry
V dnešní době má většina neplodných mužů a žen velkou šanci, že se nakonec stanou rodiči. Umožňuje jim to široká škála technik asistované reprodukce, které se postupně objevily v posledních 30 letech. Díky těmto technikám můžeme řešit problémy neplodnosti, se kterými by si v minulosti nikdo nevěděl rady. Nemusíme chodit daleko. Vědci například objevili, jak zmrazit oocyty (nezralá vajíčka) a vaječníkovou tkáň žen, u nichž hrozí riziko předčasné menopauzy nebo neplodnosti v důsledku podstoupené léčby (například chemoterapie), a také žen, které zkrátka jen chtějí oddálit mateřství. Díky tomuto kryokonzervovanému materiálu otěhotnělo na celém světě více než sto žen, pět z nich ve Španělsku. V některých případech mužské neplodnosti mohou odborníci získat z varlat neplodných mužů spermatidy (buňky vývojově předcházející spermiím) a pomocí mikroinjekce je zavést do vajíčka.
Vědecký pokrok v oblasti asistované reprodukce je ale zároveň příčinou vzniku řady nestandardních situací, jež nastolují bioetická a právní dilemata a v některých společenských kruzích vyvolávají odpor a rozhořčení. Například v červenci roku 2003 lesbický pár z Velké Británie jako první počal dítě pomocí spermatu získaného po Internetu. Ve stejné době se sdělovací prostředky dozvěděly o dítěti, které se narodilo na belgické Klinice reprodukční medicíny v Gentu a o jehož pohlaví se rozhodlo na základě přání rodičů. Ve Španělsku a v jiných evropských zemích je volba pohlaví povolena pouze v případě, že k tomu existují lékařské důvody. Objevují se i další nestandardní postupy jako je pronájem dělohy, selektivní redukce embryí na základě genetických testů, umělé oplodnění žen po menopauze a starších 60 let, klonování embryí, zmiňované zmrazování vajíček, takzvaná posmrtná těhotenství, kdy jsou ženy, vdovy, oplodněny zmrazeným spermatem partnera a početí dítěte k záchraně sourozence. Na všechny tyto situace se obecně celá společnost, a zejména vědecká komunita, dívají spíše s obavami než s obdivem.
Část společnosti umělé oplodnění odmítá
Společnost zcela nepochybně přijímá neustálý pokrok v oblasti technik asistované reprodukce (ART) jako chvályhodný krok vpřed, jenž má pomoci oněm 15 % párů, které z nějakého důvodu nemohou mít děti. Jak jsme již ale zmínili, část společnosti na tento způsob léčby pohlíží s nedůvěrou. Na vině může být strach z možného zneužití nové techniky nebo náboženské přesvědčení, které se tvrdě staví proti jakékoliv manipulaci s biologickým materiálem, jako je embryo, a něčím tak posvátným, jako je početí v rámci manželského svazku. Můžeme otevřeně říci, že tyto a mnohé další skutečnosti ovlivnily zákonodárce a vědecké výbory při rozhodování o regulaci a stanovení hranic umělého oplodnění. V jednotlivých zemích se tato legislativa různí, což vytváří živnou půdu pro takzvanou reprodukční turistiku. V některých případech jsou v paragrafech normativních předpisů mezery, které nechávají otevřené dveře diskutabilním praktikám. Mnozí odborníci si také stěžují, že zákony zaostávají za pokrokem v oblasti reprodukční medicíny.
Některé projekty příliš nepomáhají vyjasnit tuto situaci. Například oznámení sekty, která se zaměřuje na vznik nového života pomocí klonování, vyvolalo řadu odsuzujících reakcí. U této techniky nebylo totiž dosud prokázáno, že nemá škodlivý vliv na budoucí vývoj dítěte. A stejnou reakci vyvolal i nedávný pokus profesora Norberta Gleichera z Nadace reprodukční medicíny v Chicagu, kdy profesor vytvořil z ženských a mužských buněk hermafroditní embryo. I tento experiment velmi ostře kritizovala řada vědců z oblasti reprodukční medicíny.
Zároveň se ozývají nespokojené hlasy, které upozorňují, že některé běžně aplikované techniky umělého oplodnění, jako například níže zmíněná Intracytoplasmatická injekce spermie (ICSI), používání kryokonzervovaných vajíček, přenos zmrazených embryí a nedávno objevené zrání vajíček in vitro (IVM), nebyly dostatečně prozkoumány. Některé kontroverzní studie naznačují, že by tyto postupy mohly způsobit změnu chromozomů v embryích.
More
Less
Translation education
Master's degree - Departement of Translation studies, Charles University in Prague
Experience
Years of experience: 19. Registered at ProZ.com: Mar 2006. Became a member: Mar 2008.
French to Czech (Departement of Translation Studies, CHarles Univer) Spanish to Czech (Departement of Translation Studies, CHarles Univer) Czech to Spanish (Departement of Translation Studies, CHarles Univer) Czech to French (Departement of Translation Studies, CHarles Univer)
Full time professional translator and interpreterSIMULTANEOUS AND CONSECUTIVE INTERPRETING
FRENCH > CZECH
CZECH > FRENCH
SPANISH > CZECH
CZECH > SPANISH
TRANSLATION
FRENCH > CZECH
CZECH > FRENCH
SPANISH > CZECH
CZECH > SPANISH
ENGLISH > CZECH
Master degree in Translation studies and Conference interpreting
Interpreting Practice
2005 – 2014
Simultaneous interpreting during the conferences, seminars, lectures, cultural events and film festivals
Consecutive interpreting during the official receptions, political meetings, forums, press conferences, business meetings and opening ceremonies
Attendant interpreting
References:State and foreign institutions:
Ministry of Foreign Affairs , Senate of the Czech Republic, President of the Czech Republic and Ministers of Trade and Industry, Transport and Environment during the Gas storage summit 2012, Embassy of France in Prague, French culture institute, Delegacy Wallonie-Bruxelles, Embassy of Luxembourg, Embassy of Canada, Embassy of Egypt, Instituto Cervantes, Embassy of Mexico, Embassy of Argentina, The Supreme Command of the Bolivian Army, The Supreme Command of the Peruvian Army, Association of the Independent Trade Unions
Cultural and educational institutions:
Charles University, National Theatre, Metropolitan University of Prague, The Rudolfinum Art Gallery, The Theatre Institute, DAMU, The Institute for the Study of Totalitarian Regimes, Franz Kafka´s Society, Terezín Memorial
Non-governmental organizations:
People in Need, Hnutí duha, Czech Catholic Charity, Partners Czech
Media:
Czech Television, Spanish journal El País, Radio 1, Mladá Fronta
Film festivals:
One world, Documentary festival in Jihlava, Comic festival, Festival nad řekou, Film festival for hardened spectator, Summer film school in Uherské Hradiště, Stage crew of Olivier Ballande
Translation Practice
Business, economy, finance: Ubiqus – translations for VINCI, English service, TheBESTtranslation, Meritools, TLC, Viginti Novem
Law: Seprotec (court rulings, summons, court orders…), ELS, HLTrad
Automotive Industry: Aedit, Škoda Auto (via SPARK), Peugeot
Rail vehicles: VUKV
Medicine: Charles University, Agentura Bravo, Czech Estetica, Hospital Na Homolce
Military Industry and Defense: Czechoslovak Export Ltd.
Energetic: A-Traduire
Engineering: Globalvox, JB Internop, Anyword, Meritools, KFI, Versa, Kohimex
Construction: translation of technical documentation for the hospital in Gabon (via PLI), SOLDATA – translation of technical documentation for the Tunnel Blanka
Transport: DHL
Sport: Decathlon (via Nordexpansion)
Games: Phonesoft, Globalvox, Cosmovega
Culture: French Culture Institute in Prague, Delegacy Wallonie-Bruxelles, National Theatre, Instituto Cervantes
Education: ESL (via Activelanguages)
Fashion and Cosmetics: Sephora (via Abanico), Marionnaud (via Oui Translate), Haute Coiffure Française, National Theatre, Hermès, Germaine de Capuccini, Sothys
Wine and Gastronomy: Kazak Communication, Na Maximum, Direct From (translation of the website of the producer of Armagnac)
Tourism: Tria Ingenium (Travel guide for Menorca), EKO překlady (French texts about Prague), TheBESTTranslation, Condor, Czech Tourism
Nonprofit organizations: UNICEF
Advertising: QUIX
Computers and video games: Cosmovega, Phonesoft, Globalvox
Subtitles
Festival One world
Festival Nad řekou
French culture institute
Summer film school
Subtitled films:
Zmije v hrsti (Vipère au poing) – 2010
Jane B. očima Agnès V. (Jane B. par Agnès V.) – 2010
Loni v Marienbadu (L´Année dernière à Marienbade) – 2010
Bažina (La Ciénaga) – 2010
Jako zřícené letadlo (Como un avión estrellado) – 2010
Svoboda (La libertad) – 2010
Svět jeřábů (Mundo grúa) – 2010
Není země bez pána (No hay tierra sin dueño) – 2010
Houpací síť (Hamaca Paraguay) – 2010
První kdo se namane (Le Premier venu) – 2011
Posvátná noc (La Nuit Sacrée) – 2011
Doba temna (L’âge des ténèbres) – 2011
Smrt v přímém přenosu (La mort en direct) – 2011
Změna bydliště (Changement d´adresse) – 2011
Cyklus afrických dokumentárních filmů – 2012
Most malého příštipkáře – 2012
Hezounci (Les Beaux Gosses) – 2012
Miloš Forman: Co tě nezabije… (francouzské titulky k 1. a 4. dílu) – 2012
Osud (Le Destin) – 2012
Mluvíme s vámi o Praze (On vous parle de Prague) – 2013
Yves Saint Laurent: 5 Avenue Marceau – 2014
Yves Saint Laurent: Le Temps retrouvé – 2014
Camille opakuje (Camille redouble) – 2014
Pauline detektivem (Pauline détective) – 2014
Španělské běsnění (Furia española) – 2014
Vše začíná dnes (Tout commence aujourd´hui) – 2014
Život a nic jiného (Rien que la vie) – 2014
Quai d´Orsay - 2014
Book translations
Marie-France Muller: Oser parler en public (Pierot)
Christel Petitcollin: Bien communiquer avec son enfant (Pierot)
Cookbooks for REBO
Élisabeth Livolsi: Sols (REBO)
Claude Mahieu: Aménager les combles (REBO)
Literary journal PLAV
Journal A2
Fields of specialization
general texts, traveling, construction, transport, ecology, medicine, environment, biology, general economic texts, health, politics, history, arts and social sciences, viticulture, religion, cosmetics, general and business letters, EU, general legal texts, handbooks, culture, film and literature, translation for dubbing
Member since Mar '08
Expertise 